PRÁVO NA VLASTNÍ TĚLO

Mgr. Antonín Vlas
Na Borku 1623
431 11 Jirkov/ ČR
Fürst - Bismarck - Strasse 21
47119 Duisburg/ BRD


telefon:
ČR:00420731118064
00420774037859
BRD:004915223639656
pravo-na-vlastni-telo@atlas.cz

ÚDAJNÉ ZDRAVOTNÍ DŮVODY OBŘÍZKY

19.02.2017 18:28

                                               převzato z BVJ

 

 

               Argumenty pro obřízku

 
     Zastánci obřízky si vymysleli nekonečné množství ospravedlnění pro obřízku a to zvláště pro obřízku nezletilých chlapců. Dost jsme se namáhali, abychom vás informovali o jejich činnosti. V této rubrice budou uvedeny nejčastější výmysly ospravedlńující obřízku  založené na údajných vědeckých důkazech  a zde bude přezkoumán jejich údajný vědecký základ.
 
 
 

                I. přehled

  
     U úvodním článku, který má název shodný s názvem celé rubriky jsou uvedeny nejčastější smyšlené "zdravotní" důvody pro obřízku a je v něm základní náhled na problematiku.
 
 
 

                II. detailní články o "zdravotních výhodách" obřízky

 
     1) Obřízka - ochrana před pohlavně přenosnými chorobami?
 
     2) Obřízka - ochrana proti HIV/AIDS?
 
     3) Obřízka - ochrana proti infekci močových cest?
 
     4) Obřízka - ochrana proti rakovině penisu?
 
     5) Obřízka - ochrana proti rakovině děložního čípku?
 
     6) Obřízka - ochrana proti zánětu žaludu?
 
     7) Obřízka - zlepšení hygieny?
 
     8) Obřízka - nezhoršuje vůbec sexualitu?
 
 
 

               III. všeobecné články

 
     1) Porovnání pozic zastánců a kritiků obřízky
 
     2) Je Wikipedia v zajetí zastánců obřízky?
 
 
 

               údajné zdravotní důvody obřízky

 
     Obřízka dětí je velmi bolestivý a stresující zásah. Pokud se ta obřízka provádí na dětech v kojeneckém věku, jsou děti pro jejím provedení tak vyčerpané a oslabené, že často pak některé děti nedokáží sát z prsu. Zdravotnické úřady (v USA) proto doporučují provádět obřízku pouze na plně zdravých a statných kojencích. Nedostatek zdravotních důvodů a doporučení, že ta obřízka má být prováděna pouze na zdravých a zdatných kojencích, jak doporučuje rada pro zdravotní záležitosti American Medical Assotiation (AMA) dosvědčuje jak je bezohledná kojenecká obřízka prováděná jako neteraupetický základ.
 
     Hypotézy o všech zdravotních výhodách jsou omezeny na údajně profylaktické výhody v pozdějším životě. Obřízka novorozence, jak říkají její zastánci, by mohla vyřešit fimózu, pohlavně přenosné choroby, infekce močových cest v prvním roce života, rakovinu penisu a děložního čípku. Tato tvrzení jsou podložena údajnými medicínskými důvody, takže někteří lékaři tyto věci přebírají, i když ty věci nemají žádné vědecké opodstatnění, od jiných lékařů, i když pro to nejsou žádné relevantní důvody. Každé z těchto tvrzení bude v následujících případech kriticky přeskoumáno:
 
                     
 

                    Přehled

 
     fimóza
 
     pohlavně přenosné choroby
 
     HIV/AIDS
 
     UTI
 
     rakovina penisu
 
     rakovina děložního čípku
 
 
 

                      Fimóza

 
     Fimóza je termín, který se používá k popisu stavu, při kterém nelze stáhnout předkožku.
 
     Téměř každý novorozenec má nestažitelnou předkožku, to může mít různé příčiny:
 
     1) předkožka je slepena se žaludem
 
     2) předkožka je příliš úzká a tak ji nelze stáhnout za žalud
 
     3) krátká uzdička
 
     Nestahovací předkožka není nemoc, ale je to normální vývojová fáze u chlapců. Předkožka se stává stahovací mezi kojeneckým obdobím a věkem 18 let a asi jedno procento mužů nad 18 let má ještě nestahovací předkožku. Nepříjemné frenulum breve - krátkou uzdičku lze řešit pomocí malého řezu na frenulu.
 
     Fimóza není život ohrožující stav a obvykle nevyžaduje vůbec žádnou léčbu. Je-li nutné její ošetření, tak většinou stačí ošetření pomocí kortikoidních mastí.
 
     Novorozenecká obřízka může vést k poobřízkové fimóze a vytvoření fimotického prstence.  Blalock s kolektivem (2003) prokazují, že se fimóza vyskytuje u 2,9% nemocných po obřízce. To překračuje množství výskutu fimózy po pubertě podle výzkumů  Jacoba Ostera z roku 1968. Je tedy zřejmé že obřízku nelze poporučit jako prevenci fimózy.
 
 
 

               Pohlavně přenosné choroby

 
     Již v roce 1855 začal sir Hutchinson spekulovat o obřízce jako o preventivním opatření proti masturbaci a všiml si též určité kolerace mezi pohlavně přenosnými chorobami a přítomností předkožky (vůbec však přitom nevzal do úvahy odlišné kulturní zvyklosti v londýnských židovských ghetech, poznámka PNVT) a tuto domněnku publikoval. Od té doby bylo publikováno mnoho pojednání na toto téma, nejvíce uprostřed 2. světové války. Výsledky těch pojednání jsou však nekonzistentní a rozporné. Jinak nebyly ve skutečnosti u obřízky zjištěny žádné rozdíly a to ani ohledně bakteriální mikroflóry jako je mycobakteriální smegmaticus, mycoplasma, trichomonády, chalcymie, candida a ani ve výskytu pohlavně přenosných chorob jako je kapavka, syfilis, uretricida, měkký vřed, genitální herpes a HIV.
 
     Cook s kolektivem (1994) neprokázali žádnou výhodu obřízky - podle jejich zjištění mají neobřezaní muži větší tendenci k syfilitidě a kapavce a nižší ke vzniku genitálních bradavic.  Donovan s kolektivem (1994) zjistil, že ohledně frekvence pohlavně přenosných chorob není žádný významný rozdíl mezi obřezanými a intaktními muži.
 
     Van Howe (1999) zjistil, že obřezaní muži mají vyšší riziko získání uretritidy a neobřezaní jsou zase náchylnější k nemoci GDW. Dickson s koloektivem (2008) dokonce zjistil vyšší výskyt pohlavních nemocí u pevně obřezaných mužů, ale ten rozdíl nebyl statisticky významný.
 
     Výbor kanadské společnosti pro plody a novorozence dětského a dorostového lékařství uvedl, že "obřízka nemá žádný význammný vliv na výskyt pohlavně přenosných nemocí - SPD." 
 
     Projekt probřízkové skupiny Americké Pediatrické Asociace a Americké Academie Pediatrů (AAP) poznamenal, že "behaviorální faktory tu mají mnohem větší vliv než stav obřízky." Tvrzení, že obřízka může snížit riziko přenosu pohlavních chorob přes jeho výskyt v některé lékařské literatuře není prokazatelné.
 
     Zatímco údajný ochranný účinek pohlavně přenosných chorob není vědecky dokázán, tak jsou prokazatelné účinky jiných opatření k prevenci pohlavně přenosných nemocí. správná hygiena, bezpečný sex a používání kondomů.
 
 
 

               HIV/AIDS

 
 
     V poslední době media znovu a znovu produkovala tvrzení, dle kterého může mužská obřízka snížit přenos viru lidské imunitní nedostatečnosti ze ženy na muže.
 
     Na počátku roku 2007 zveřejnil Lancet (britský lékařský časopis, jeden z nejstarších lékařských časopisů) při doprovodu masivní reklamní kampaní, dvě koordinované kontrolované studie (RCTs), které uváděly, že obřízka může snížit riziko přenosu HIV z infikovaných žen na heterosexuální muže. Zveřejnění těchto výsledků bylo doprovázeno masivní reklamní kampaní. Avšak výsledky těchto studií mohlo ovlivnit to, že obřezaní muži žili po určitý čas po operaci v sexuální abstinenci. Kromě toho byly obě studie předčasně ukončeny a tak množství nových infekcí HIV u vyšetřovaných obřezaných mužů nemohlo dohnat množství infekcí u mužů neobřezaných. Kdyby provádění těch studií proběhlo po celé plánované období tak by byl pravděpodobně detekován jen velmi malý rozdíl mezi obřezanou a neobřezanou skupinou.
 
     Mills&Siegfried poukázali na to, že předčasné ukončení těchto studií vygenerovalo přemrštěné výsledky.
 
     Pokud jsou prováděny takové průzkumy je nutné vzít do úvahy další kulturní předsudky:
 
     "Praktikování obřízky je z velké části určováno kulturou. Tak je silně ovlivněno její praktikování. Je důležité, že osobní předsudky vědců a dominantní praktiky v zemích jejich původu mohli ovlivnit interpretaci výsledků."
 
     Ještě dnes je více než 50% novorozených chlapců v USA obřezáno. Kulturní předsudky vůči obřízce v USA jsou dobře známé. A tak se mohlo stát, že autoři těch studií tím mohli být ovlivněni. Lékaři, kteří prováděli tyto studie neměli vůbec potřebné vlastnosti neutrality a objektivity. Ve skutečnosti autoři těchto dvou studíí, Ronald H. Gray, Stephen Moyses a Robert C. Bailley byli notorickými zastánci obřízky, kteří tu mužskou obřízku obhajovali už před mnoha lety. Profesor Moyses horoval pro obřízku přinejmenším už od roku 1994. Profesor Bailey alespoň od roku 1999. Zaujatost těchto výzkumníků tedy nemůže být vyloučena.
 
     Dowsett&Couch (2077) zkoumali výsledky těch randimizovaných studií (RCT) a dospěli k závěru, že neexistují žádné dostačující důkazy pro doporučení té obřízky jako prevence ohledně HIV. Green a kolektiv (2008) zkoumali důkazy ohledně obřízky jako prevence HIV a označil je za "nedostatečné" a "rozporuplné". Došel k závěru:
 
     "Mezinárdní společenství musí pečlivě zkoumat a pečlivě zvážit dlouhodobé následky masových obřízkových kampaní, tedy zvýšené riziko případů smrti a infekce oproti porušování lidských práv v uspěchaném nutkání 'zachraňovat lidské životy' může být ztraceno mnohem více životů a mohou být pošlapávána lidská práva při masové hysterii. Obřízka není všelékem, do kterého by měl svět v boji proti HIV vkládat svou naději."
 
     Epidemie infekce HIV ve střední Evropě převažuje drtivě mezi muži, kteří mají sex s jinými muži (MSM). Obě studie prokázaly, že je mužská obřízka pro prevenci HIV mezi MSM neúčinná.
 
     Kromě toho RTC byly provedeny mezi dospělými v Africe a tak to není relevantní pro děti v Evropě. I v případě, že by byly africké RTC studie přesné, tak je výskyt infekce HIV a její riziko v Evropě mnohokrát nižší než v Africe. Kromě toho nejsou děti sexuálně aktivní a proto nejsou ohroženy nebezpečím infekce HIV prostřednictvím sexuálního přenosu. Ty africké kontrolní studie nejsou vůbec relevantní pro Evropu.
 
     Na druhou stranu existují též studie, které prokazují,  že ta obřízka nemá vůbec žádný významný vliv na riziko infekce HIV, naopak, že to riziko ještě zvyšuje. Jedna studie prokázala, že mužská obřízka nemá vůbec žádný vliv  ohledně prevence na ženy a druhá dokonce prokázala, že zvyšuje riziko infekce u žen. Grosskurth nalezl více infekce HIV u obřezaných mužů. Barango s kolektivem také nedokázal žádnou spojitost mezi nedostatkem obřízky a rizikem infekce HIV. Studie v Indii našla jen malé rozdíly mezi obřezanými a neobřezanými muži.  Studie provedená v Jižní Africe prokázala jen mírný ochranný účinek obřízky. Studie,která byla provedena  u perzonálu amerického námořnictva nenašla vůbec žádný rozdíl mezi výskytem infekce HIV mezi obřezanými a neobřezanými muži.
 
     Nové výzkumy z Nizozemska prokázaly, že existující vnitřní předkožka obsahuje Langarhensonovy buňky, které produkují protein langerin, který ničí viry HIV. O Langarhensonových buňkách se dříve tvrdilo, že jsou tou branou, kterou virus HIV proniká do těla, nově se však ukazuje, že ta vnitřní předkožka může být v první linii obrany těla.
 
     Kondomy jsou účinným prostředkem na prevenci pohlavně přenosných chorob včetně HIV.
 
 
 

               UTI

 
     Ginsburg&McCracken (1982) zkoumali infekce močových cest u kojenců mužského pohlaví v Parklandově nemocnici v Dallasu a jak uvedeno v té studii, tak 95% pacientů s HTI mužského pohlaví nebylo obřezáno. Oni vyspekulovali, že deficit obřízky měl za příčinu infekci. Parklandova nemocnice ale byla bílou vránou mezi nemocnicemi v USA, neprováděla totiž vůbec žádné obřízky novorozenců a to ani v případě, že o to rodiče přímo žádali, takže drtivá většina pacientů z Parklandovy nemocnice nebyla obřezána. Což byla skutečnost, kterou zřejmě Ginsberg s McCrackenem přehlédli.
 
     Zpráva o tom podnítila vojenského chirurga Dr Wiswella k tomu, aby provedl retrospektivní studie, dle nichž byl značný rozdíl výskytu infekce močových cest mezi obřezanými a neobřezanými chlapci. Všechny ty studie měli vážné metodolické nedostatky. Ty studie nezohledňovaly žádné vedlejší faktory, které mohly ty výsledky ovlivnit, jako je například infekce u matek, příliš vysoká nebo příliš nízká porodní váha, způsob ubytování, způsob odběru vzorků moči, způsdob hygienické péče a kojení.
 
     Výbor kanadské pediatrické společnosti pro plod a novorozence prozkoumal data předložená Dr Wiswellem a jeho kolektivem a zjistil, že "ta data nejsou dostatečně významná" a tak změnil své stávající směrnice a prohlásil novorozenecké obřízky za zbytečné a jejich provádění není ospravedlnitelné. Altstuhl (1996) poukázal na to, že ty studie prokázaly pouze koleraci ale vůbec nezohledňovali příčinu a následek. Thompson (1990) poznamenal: "Důkazy, že deficit obřízky je rizikovým faktorem pro vznik častých infekcí močových cest nejsou v současné době k dispozici." Chessare (1993) při srovnání údajných výhod obřízky pro prevenci HTI s nevýhodami a komplikacemi  a prohlásil, že "i kdyby stanoviska Dr Wiswella souhlasila, tak by stejně obřezávání nepřinášelo největší medicínský užitek."
 
     Mueller s kolektivem (1997) nepotvrdil nějaký rozdíl mezi množstvím HTI u obřezaných a neobřezaných chlapců s normální anatomií močového traktu.
 
    Výsledky dalších studií naznačují, že obřízka již tak nízké riziko infekce močových cest nejen nesnižuje ale dokonce je zvyšuje. Řada studií z Izraele prokázala jasnou souvislost mezi rituální obřízkou 8. den po narození  a okamžitou infekcí močových cest po zákroku.
 
     Celou situaci střídlivě posoudila studie Mårilda s kolektivem ze Švédska (1998), ze země, kde není kojenecká obřízka praktikována, která poznamenala, že v prvních 6 letech života byl výskyt infekce močových cest u chlapců 1,8%, což je v kontrastu s děvčaty, kde to bylo 6,6%. UTI je v prvních letech života u chlapců vzácná. Dojde-li k HTI, tak se dá snadno léčit pomocí léků. McCracken (1989) a Lacombre (1999) prokázali, že infekce močových cest rychle reaguje na antibiotickou terapii.
 
     Podle názoru AAP založených na důkazech projektu obřízky prokázal významné metodologické nedostatky a výslovně odmítl doporušení obřízky, aby se snížil výskyt UTI. Australská vysoká škola lékažů (RACP) (Royal Australasian College of Psychicans) prohlásila, že obřízka z důvodu HTI je neodůvoditelná.
 
     Lékařský koncensus je, že ta obřízka má pouze minimální vliv na snížení HTI. Rizika, komplikace a nevýhody spojené s obřízkou převáží možnou redukci HTI. Představa, že infekci močových cest může být zamezeno obřízkou je stále více a více považována za mýtus, mýtus, který byl vytvořen Ginsburgem a McCrackenem, kteří nezohlednili, že drtivá většina pacientů v Parklandově nemocnici nebyla obřezána.
 
     Zdravotnícké úřady a lékařské odborné společnosti nedoporučují obřízku kvůli infekci močových cest v kojeneckém věku. Kromě toho Hansen (2009)  a Mårild s kolektivem potvrzují, že kojení má i po odstavení ochranný účinek.
 
     Zatím byla provedena pouze randomizovaná kontrolovaná studie o vztahu mezi obřízkou a infekcí močových cest. Tato studie Kwaka s kolektivem (2004) prokázala, že obřízka není účinným prostředkem prevence při léčbě močových cest  a tak vyvrátila výsledky retrospektivních studií Dr Wiswella, které tvrdí, že obřízkou by se snížilo riziko infekce močových cest u chlapců.
 
 
 

                Rakovina penisu

 
     Abraham Leo Wolbrast, notoricky známý propagátor obřízky z počátku 20. století vytvořil mýtus, že novorozenecká obřízka poskytuje absolutní ochranu proti rakovině penisu. V roce 1932 kdy etiologie rakoviny ještě nebyla pochopena. Jeho tvrzení pak byla automaticky přijímána ( v USA) za fakta a žel, ještě dodnes se najdou taková prohlášení v lékařské literatuře.  Mezitím však lékaři zdokumentovali případy rakoviny penisu u obřezaných mužů. Maden s kolektivem (1993) popsal 41 případů rakoviny penisu u obřezaných mužů. Tak bylo jasné, že obřízka není prevencí rakoviny penisu.
 
    Skutečně rizikové faktory byly poprvé edentifikovány v roce 1980. Bylo detekováno DNA lidského papilomviru (HPV) v penilních nádorových buňkách. Infekce virem HPV (ke které dochází při pohlavním styku) představuje významný rizikový faktor. Dalším rizikovým faktorem je kouření.
 
    Maden s kolektivem (1993) chybně tvrdil, že deficit obřízky je rizikovým faktorem rakoviny penisu a Cold s kolektivem ( 1997) zjistil, že Maden nesrovnal svá data správně s věkem. Pokud by byly Madenovy údaje správně srovnány s věkem účastníků studie, tak by nebyl žádný významný rozdíl mezi rizikem vzniku rakoviny penisu u obřezaných a neobřezaných mužů.
 
     Obřízka není účinná jako prevence vzniku rakoviny penisu. Bissada (1986) prokázal, že rakovina penisu často vzniká na obřízkové jizvě. Americká Akademie Rodiných Lékařů (AAFP) uvedla, že by bylo zapotřebí 600 až 900 obřízek aby se zabránilo jedinému případu rakoviny penisu. AAP uvedla, že riziko rakoviny penisu je o něco vyšší u neobřezaných mužů než u mužů obřezaných, ale že ten rozdíl je velmi malý. AMA dále objasňuje, že obřízka může být zřídka opatřením proti rakovině penisu, protože to záleží na faktorech, které nastanou v pozdějším věku.
 
 

               Rakovina děložního čípku

 
     Mezi nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik rakoviny děložního čípku patří infekce způsobené lidským papilovirem (HPV)  a kouření. Riziko infekce HPV je při časném započetí sexuálního života a zvyšuje se střídáním sexuálních partnerů. Neexistuje vůbec žádný důkaz, že by obřízka snížila riziko té infekce.
 
     Hypotéza, že mužská obřízka může snížit riziko rakoviny děložního čípku u partnerky je už po dlouhou dobu a opakovaně vyvrácena.
 
     Několik studií kolektivů vedených různými výzkumníky prokázalo, že je výzkum rakoviny děložního čípku u žen s obřezanými i neobřezanými partnery stejný.
 
     Královská australská škola lékařů (RACP) doporučuje nové očkovací látky účinné při prevenci infekce HPV. RACP nezjistila žádná data, která by zaznamenala, že mužská obřízka v tomto přináší nějakou další výhodu.
 
    Vakcinace proti HPV je v dnešní době realitou a je nabízena v dívčím věku.
 
    Když se stane očkování proti HPV obecným pravidlem, měl by být s rakovinou děložního čípku konec.
 
 
 

               Závěr

 
     K tvrzení o "možných přínosech", které má údajně přinést obřízka chybí jakékoliv relevantní lékařské zdůvodnění.