PRÁVO NA VLASTNÍ TĚLO

Mgr. Antonín Vlas
Na Borku 1623
431 11 Jirkov/ ČR
Fürst - Bismarck - Strasse 21
47119 Duisburg/ BRD


telefon:
ČR:00420731118064
00420774037859
BRD:004915223639656
pravo-na-vlastni-telo@atlas.cz

OBŘÍZKA A TRAUMA - JEDEN PSYCHIATR TVRDÍ (VIDEO)

24.08.2015 00:50

                                                                       převzato z DOC

 

   Mnoho studií prokázalo, že obřízka by mohla mít negativní vliv na psychický vývoj. Trauma je ještě výraznější, pokud je obřízka provedena v raném věku.

Intact America: Richard Schwartzman

   Dr. Richard Schwartzman je americký psychiatr, který byl sám jako dítě obřezán z náboženských důvodů. V červenci roku 2014 se zůčastnil mezinárodního sympozia o genitální autonomii a práva dítěte. Při této příležitosti poskytl videorozhovor Jamesi Loewenovi ve kterém mluví se svojí osobní zkušeností s obřízkou. kterou považuje za rané trauma a o významu tohoto traumatu v prvních týdnech života dítěte.

Následuje video v anglickém jazyce s francouzkými titulky:

  https://www.youtube.com/watch?v=DDzejaB9ejc&feature=player_embedded

 

      Přepis videa:

   James Loewen: Věděl jste, co je to obřízka, když jste byl dítětem?
 
   Richard Schwartzman: Ne, vůbec jsem to nevěděl, protože pocházím ze židovské rodiny, tedy početné rodiny židovského původu a tak jsem si myslel, že tak má penis vypadat. Vůbec jsem nevěděl, že můj penis byl změněn, protože jsem byl obklopen pouze lidmi, kteří byli obřezáni. U Židů to tehdy nebylo něco, o správnosti čehož by někdo sebeméně pochyboval. Proto jsem tehdy k tomu nikdy nedostal žádnou reflexi.
 
   Byl jste někdy svědkem rituální obřízky během svého dětství nebo dospívání?
 
   Ne, ani v dětství ani v dospívání.
 
   Vzpomínáte si, kdy jste se dověděl co je to obřízka a jaký je rozdíl mezi těmi, co jsou obřezáni a těmi, kdo obřezání nejsou?
 
  Už nedovedu říci, kdy to přesně bylo. Myslím si, že to bylo v mém raném dospívání, kdy jsem se dověděl, že existuje taková operace, která na mně byla provedena.
 
  Vždycky jsem chtěl být lékařem. Můj strýc byl lékařem, otec lékárníkem a já se také nejprve stal lékárníkem, stejně tak jako můj bratr. To mne však neuspokojovalo a tak jsem se vrátil do školy a začal studovat medicínu.
 
  Při dvou stážích jsem byl svědkem obřízky. Připadalo mi to hrozné. Vždy jsem se identifikoval s utrpením toho dítěte. Zarazila mě brutalita a necitelnost toho lékaře a lékařského personálu, který neměl žádnou empatii k utrpení toho dítěte. Bylo to pro mě velmi šokující.
 
  Před rozhovorem jste mi řekl, že jste sám také jednou provedl obřízku. Můžete mi k tomu něco říci?
 
  Měl jsem jednou příležitost tu operaci provést. Byl to požadavek při mém praktickém školení. Provedl jsem to pouze jednou a bylo to pro mě hrozné. Cítil jsem se špatně, protože jsem viděl, jak to dítě, kterému jsem to dělal, velmi trpí a tak to bylo naposledy, kdy jsem něco takového udělal.
 
  Co vás vedlo k práci na téma tohoto traumatu?
 
  Byla to má osobní zkušenost a též na to měly vliv mé stáže začínajícího psychiatra. Pro mou psychiatrickou praxi se stal Wilhem Reich (též psychiatr židovského původu z bývalého Rakouska - Uherska, který se ze stejných důvodů stavěl proti obřízce kojenců.gin). Když jsem ho četl, tak mě to přesvědčilo, že toto trauma má závažné psychické důsledky. Viděl jsem ve své praxi koleraci mezi současnou situací pacientů a tím, čím prošli v minulosti.
 
   Řeknete mi něco o tomto traumatu způsobeném obřízkou a jak se toto trauma projevuje pokud je obřízka provedena v raném věku?
 
   Obřízka v raném věku může způsobit jedno z nejzávěžnějších a nejškodlivějších traumat, protože dítě nemá žádný obranný mechanismus a žádnou životní zkušenosti. Je zraněno a šokováno a upadne do šoku. To je počátek všeho. Lidé si neuvědomují, že první z deseti dnů života a pak následující tři až čtyři týdny jsou nejkritičtější pro život.
 
    Novorozenci potřebují mít oční kontakt, citové pouto, mít tělesný kontakt a být milováni. Když se v tomto něco pokazí a už je jedno, z jakého je to důvodu ( matka není schopna zajistit potřeby dítěte, nemocniční prostředí, problémy s otcem atd.) tak dítě nemá vůbec žádnou možnost jak se chránit, ten kontakt je ztracen, vše se zasune do podvědomí a to je počátek všech pozdějších problémů.
 
  První dny života po porodu jsou nejdůležitější  a rodiče by měli vědět, že je pro tu dobu nejlepší zajistit chůvu, aby pomáhala při uklízení a vaření. Tu nemá význam šetřit penězi. Je-li s dítětem hned od počátku dobře zacházeno, je to pro něj ten nejlepší vklad a tím méně starostí pak s ním bude v budoucnosti.
 
  To hraje z počátku velmi důležitou roli ale my to zcela ignorujeme, protože si nepamatujeme, co jsme v tom období zažili. Když si to člověk sám nepamatuje, tak se domnívá, že to není důležité. Ale to je zcela nepravdivé, jak dosvědčují nejen sny ale i psychiatrická praxe, jak se dá dostat do nepřístupných věcí v našem životě. To co se v tomto děje v USA je zcela špatné.
 
  Jako intaktivisté se setkáváme s lidmi, včetně lékařů, kteří říkají, že toto vše nemá vůbec žádný význam. Říkají, že dítě necítí bolest, protože jeho nervový systém není ještě plně vyvinut. Jak reagujete na takové řeči svých kolegů?
 
   Nechci se s nimi přít. Pokud má někdo takovou jistotu, tak nemá žádný smysl ho přesvědčovat. Nebo jsem nenašel správnou metodu, jak je přesvědčit. Oni mají své přesvědčení a nechtějí o tom diskutovat. Je to jako když se bavíte o politice. Lidé mají svůj politický názor a na něm lpí. Možná, že se při diskuzi dostanete trochu dopředu ale pak se to za chvíli zase všechno vrátí do výchozího bodu. U náboženství je to také přesně tak. Proto se já vůbec nesnažím někoho o něčem přesvědčovat.
 
  Chtěl bych v tomto upozornit na "odborníky". Ti mají své vlastní přesvědčení, jak si navykli a jen tak ho nezmění. Oni ta traumata a negativní důsledky odmítají vidět. Pravděpodobně je to tím, že tím vydělávají peníze, hodně peněz. A tak se nechtějí vzdát svých příjmů.
 
  Tu bych apeloval na veřejnost, na mladé lidi a na lékaře, kteří zrovna vystudovali medicínu a ještě nemají vymytý mozek. Měly by se distribovat informace pro porodnictví a gynekologii, pro těhotné matky, aby pochopily správnou cestu, než se dostanou do rukou lékařů a těch, kteří říkají, že "dětská obřízka správná věc".
 
  Myslím, že každý, který je tady a kdo se v tomto na celém světě angažuje má na tom významný podíl. Bylo v tomto dosaženo znamenitého pokroku a bude ho dosahováno čím dál tím více, protože pravda je na naší straně. Proto neustále obhahujeme pravdu a vyvracíme lži.
 
  Obecný trend kultury na celém světě směřuje k tomu, co je přirozené, co vede k stále větší slušnosti ke všem a to zvláště k dětem. Takže se domnívám, že jsme se zapojili do hnutí, které může rok od roku pouze růst.


 


 


 


 


 

 


  S otrapama, které zajímá pouze 20 - ti centimetrový obřezaný penis v hubě se nevybavuju. Dobřes to o sobě napsal.