PRÁVO NA VLASTNÍ TĚLO

Mgr. Antonín Vlas
Na Borku 1623
431 11 Jirkov/ ČR
Fürst - Bismarck - Strasse 21
47119 Duisburg/ BRD


telefon:
ČR:00420731118064
00420774037859
BRD:004915223639656
pravo-na-vlastni-telo@atlas.cz

IMPLICITNÍ KATOLICKÉ UČENÍ PROTI NETERAPEUTICKÉ DĚTSKÉ OBŘÍZCE

09.11.2014 20:14

 Autor:     David Lang PhD

 

Práva rodičů na jejich děti nejsou absolutní i když takové názory jsou občas populární. Například přirozený mravní zákon omezuje, jakým způsobem mají být potomci plozeni. Umělá oplodňovací technologie je brána jako porušování důstojnosti lidské osoby. Ještě zřejměji to pravidlo ( i když je napadáno sekulární společností) zakazuje zabíjení dětí v lůně (prostřednictvím potratu) nebo po narození. I když církev označuje rodiče za primární učitele svých dětí pověřené jim vštěpovat mravní hodnoty, některé věci však mají své limity. Například rodiče nemohou učit své děti vydělávat si na živobytí krádeží.

Katolická církev nemusí vydávat podrobný návod jak mají rodiče vychovávat své děti. Vše, v čem rodiče chybují je shrnuto do několika obecných zásad. Například je nepřípustné mrzačení dětí za neposlušnost nebo z nějakého výstředního kulturního důvodu, které způsobuje újmu na zdravé části těla, která způsobuje předvidatelnou ztrátu, ať už skutečnou nebo potenciální, fyzických funkcí. Stříhání nehtů nebo vlasů nezpůsobuje zranění, protože odstřižením nehtů nebo vlasů není zničena žádná normální funkce, když jsou přerostlé nehty nebo vlasy odstraněny. Vlasy a nehty se skládají z mrtvé zrohovatělé tkáně, která naroste zpět. Na druhé straně by bylo zmrzačením vykořenit vlasové folikuly nebo vytrhat nehty. Spáchat něco takového by bylo narušením přirozeného pohodlného stavu těla a způsobuje znetvoření. Dítě by bylo nevratně plešaté a mohlo by to odnést případným emociálním ponížením. 

Magisterium odsuzuje ničení všech druhů orgánů aniž by nutně vyjmenovávalo o které jde. Katechismus katolické církve prohlašuje: Kromě případů, kdy je to nutné ze striktně zdravotních důvodů, jsou všechny amputace, zmrzačení a sterilizace prováděné na nevinných osobách proti mravnímu zákonu."

Konference biskupů USA prohlásila:

"Všechny osoby, které slouží v katolické zdravotní péči mají právo a povinnost uchovávat jejich tělesnou a funkční integritu. Funkční integrita může být obětována k udržení zdraví nebo života osoby pouze tehdy pokud nejsou k dispozici žádné jiné morálně přípustné prostředky."

Tento takzvaný "princip totality" se vztahuje už před staletími k papeži Benediktovi XIV (1740 - 1758), který napsal, že  "amputace jakékoliv části těla není nikdy legální, kromě případů, kdy ochrání celé tělo před zničením."  V té době bylo to učení použito proti kastraci, kterou někteří rodiče nechali provádět svým prebubertálním synům, protože věřili, že zachování jejich sopránových hlasů je v jejich nejlepším zájmu.  Papež Pius XI. opakoval tento princip v jedné ze svých hlavních encyklik:

"Křesťanská doktrina stanoví a světlu lidského rozumu je to nejvíce zřejmé, že soukromé osoby nemají jinou moc nad svými těly než tu, co se týká jejich přirozených konců, a oni nemají právo na zničení nebo zmrzačení jejich údů, nebo nějak poškodit jejich přirozenou funkci, kromě toho, když není žádná jiná možnost pro dobro celého těla."

Dalším bodem aplikace, který církev nemusí výslovně uvádět, protože spadá do širšího výčtu je řezání a odstranění překožky, která kryje u ženy žalud klitorisu a u muže žalud penisu. Ženský genitální výstřižek tohoto přísně omezeného druhu (stejně tak jako mnohem brutálnější formy ženské obřízky), ačkoliv se provádí v některých zemích, aby se snížila ženská sexuální citlivost, určitě dostane nálepku sexuálního zmrzačení bez ohledu na to, že k tomu církev vydá nějaké speciální vyjádření nebo nějakou speciální směrnici. Pokud nějaký patologický stav neovlivňuje dívčí reprodukční zóny, je odstranění dívčí ochranné kapuce nesmyslné porušení tělesné integrity a zdravého fungování, tak jak to Stvořitel učinil.

Stejně tak je tomu i u mužské obřízky, která je American Academy of Pediactrics definována jako "amputace předkožky". Jak ale může být neterapeutická obřízka zakázána přirozeným mravním zákonem? Copak nedal Bůh ve Starém Zákoně příkaz rutinní obřízky pro všechny muže vyvoleného národa a to i pro děti, které se nemohly rozhodnout? Tak jak může být takový úkon neetickým? Odpověď je podle mnoha vědců v tom, že abrahámovská obřízka nařízená v Genesis 17 není vůbec stejná praktika jako její současná forma. Jde o velké překrucování výrazu "obřízka". Ve starozákonním obřadu se to nazývá Brith Milah se jednalo o symbolický řez (symbolika krve nutně objasňuje princip Vykupitele a předzvěst křtu) znamenal to, že byla odříznuta pouze špička, popřípadě přesahující chobůtek, který se řecky nazývá akroposthion, z předkožky. Hebrejské slovo používané pro obřízku je namal, což znamená odstřižek nebo ústřižek a muvl, což znamená zkrácení nebo otupení. V hebrejštině existuje slovo, které vyjadřuje odříznutí jako celé odstranění, tak to slovo není nikdy použito v tomto biblickém kontextu. Toto zkrácení bylo sice viditelné k detekování, na druhé straně byl však zachován dostatek kůže, aby pokrývala žalud, takže byla zachována normální tělesná funkce.

Zhruba v polovině druhého století po Kristu však rabíni zavedli mnohem drastičtější verzi obřízky. Tito strážci židovské kultury ji zavedli jako prevenci proti mužům, kteří si natahovali své předkožky aby v helénských tělocvičnách vypadali jako neobřezaní. Popisuje to 1. kniha makabejská v 1 ; 16 , kde ve starém latinském překladu čteme: preputia sibi fecerunt - udělali si předkožky. Pro tyto helenizované Židy bylo jednoduché, povytahovat si zbytek předkožky aby vypadali jako neobřezaní. A tak rabíni rozhodli, že od nynějška ( kolem roku 140 po Kristu) musí být při všech obřízkách zcela odstraněn žalud, aby už nezbývala žádná volná kůže. Toto celkové odkrytí se nazývá Brith Periah. Periah znamená otevírání a zahrnuje rozříznutí, trhání a nakonec odpárání celého předkožkového pláště. Tato operace je v moderní době prováděna s použitím různých chirurgických nástrojů (sondy, kleště, nůžky, svorky, skalpely). Tento v křesťanském světě bezprecedentní postup byl zaveden v anglicky mluvících zemích, ale v současné době se částečně udržel pouze v USA, kde je stále ještě vysoká míra neterapeutické rutinní dětské obřízky. Operace s různým rozsahem odstranění tkáně se též praktikuje v Africe, na Blízkém východě, v muslimských zemích, na Filipínách a v Jižní Koreji. S vyjímkou Židů se tam však neprovádí na novorozencích. Věk, kdy se provádí je podle místa různý.

Zatímco starověká biblická forma obřízky vůbec neznamená zmrzačení, tak pozdější forma periah zmrzačení nepochybně je. Předkožka je nedílnou součástí mužského pohlavního orgánu, tak jak ho Stvořitel učiníl. Verze periah ničí rozsáhlé množství zdravé tkáně, množství epitelu, svalů, cév a velkou síť nervů s tisíci speciálních nervových zakončení a také ničí tvorbu speciálního maziva. Dr Christopher R. Fletcher svědčí o této devastaci když píše: "Obřízka není jen něco odřezat, ale hlavní je, že tento brutální zákrok na nejcitlivějších částech mužského těla má celoživotní následky pro obřezané chlapce, jako je erektilní dysfunkce, zvýšené riziko infekce jako je třeba na antibiotika rezistentní Stafylokokus aureus, nedostatek citlivosti. Je také předepisováno mnohonásobně větší množství množství Viagry, Cialisu obřezaným mužům než intaktním. " Tato operace externalizuje žalud, který byl stvořen tak, že to má být měkký a vnitřní orgán, který v procesu keratinizace  po letech odírání zhrubne, vyschne a znecitliví. V manželském životě je pak oloupen o klouzavý, odpružující a mazací mechanismus, který je nutný pro hladký, jemný a neabrazivní pohlavní styk. Je jisté, že když Bůh ustanovil původní obřad staré obřízky Brith Milah, tak vůbec neměl v úmyslu tím nařídit destrukci toho, co ve své nekonečné moudrosti stvořil pro neporušené fungování lidských synů. Takový rozpor mezi Božím pozitivním právem a přirozeným mravním zákonem by znamenal metafyzický rozpor.

Fr. John Dietze vysvětluje ve sloupci zveřejněném v úředních novinách diecéze Brooklyn, kde pojednává o etice novodobé obřízky:

"neteraupetická mužská obřízka je v některých místech stále ještě běžná praxe. Je zakázána v katolickém učení z více základních důvodů dodržování tělesné integrity......je to amputace a zmrzačení.... žádná zdravotnická skupina ve světě netvrdí, že má léčebnou hodnotu. V roce 1999 vědecká rada Americké lékařské asociace uvedla, že novorozenecká obřízka je neterapeutická, poněvadž tam není přítomno žádné onemocnění a proto není třeba lékařského ošetření. Moderní dokumenty katolické církve se sice explicitně nezabývají současnou rutinní obřízkou. Dle výše uvedených základních principů jasně vyplývá, že je evidentně nemorální. Porušuje tělesnou integritu mužských kojenců a zbytečně zbavuje části těla, která chrání žalud během dětství a má sexuální funkce v dospělosti. Jak to vidíme na lékařích, tak obřízka u nich sotva vyvolává etické otázky. Většinou je rodiči požadována ze sociálních důvodů, jak tomu bylo v naší rodině. V tomto případě může být tento postup prováděn poměrně běžně i když to není to, co dítě potřebuje a není také žádný nápravný důvod, který by tento úkon činil etickým"

Závěr toho co píše Dietzen je jednoduchý. "Všechna mrzačení jsou v rozporu v s přirozeným mravním zákonem a jsou tedy zakázána katolickým učením."  Když se vezme předpoklad, že rutinní obřízka ve formě periah je zmrzačení tak z toho vyplývá nevyhnutelný závěr, že: "Moderní rutinní obřízka  ve formě periah je v rozporu s přirozeným mravním zákonem a je tedy zakázána katolickým učením."

Mnozí Američané, kteří nevinně ( s typickou nepřemožitelnou americkou nevědomostí) tento zákrok považují za neškodný, mohou být ohromeni, když slyší výrok o objektivní nemorálnosti  moderní rutinní dětské obřízky. Ale jejich údiv je dán provinční realitou a tou je zakotvení rutinní obřízky v americké společnosti od doby, kdy někteří slovutní britští a američtí lékaři z viktoriánského období provedli křížovou výpravu pro její zavedení, což bylo do té doby, tedy do poloviny 19.století v západním křesťanství něco vyloženě neslýchaného, pro její údajné profylaktické účely. To bylo sice na jednu stranu dobře míněné, ale zavádějící lékaři se snažili, aby se zabránilo dvoum druhům poruch, které byly pro ně mezi sebou úzce propojeny a to fyzické nemoci a morální hanebnost. Vzhledem k tomu, že v té době, kdy ještě neexistovali dnešní účinné léky, tak byla operace jediná zbraň v rukou tehdejších lékařů, tak se rozhodli zahájit účinnou kampaň za odříznutí příčiny oné "páchnoucí špinavé žumpy" za kterou pokládali předkožkový vak, ve kterém by se mohla usazovat semena fyzického rozkladu.  Vzhledem k tomu, že to byli protestanti a někdy též vysoce postavení Židé a tak postrádali duchovně uzdravující sílu, která je ve svátostech, tak jejich pragmatickým přístupem bylo vyhubit ono mobilní pouzdro, které považovali za zdroj  "podráždění". Věděli, jakým je předkožka zdrojem potěšení a tak našli v operaci nejjistější způsob, jak otupit mužskou erotickou excitací. Po krátké době, kterou byl přelom 19. a 20. století, kdy experimentovali výhradně  s represivní obřizkou chlapců, kteří byli přistiženi při onanii, tak americká lékařská profese, která si přisvojila pseudobožskou pravomoc, postupně přešla na praxi profylaktické novorozenecké mužské rutinní obřízky, jejíž míra nad 85% došla svého vrcholu kolem roku 1980 a pak začla klesat a pak se stabilizovala na něco málo přes 50%. Tak byla v USA a dosud místy je rutinní obřízka prováděna jako "ušlechtilá" za použití zhoubného etického výroku: "účel světí prostředky."

Přestože se obřízka provádí na různých místech během celé lidské historie, tak většinou u většiny lidí vyvolává velký odpor.  Dokonce i první židokřesťané uznali, že je nepříjemné vykonávat svůj rituální rituál milah, jak na to poukazuje svatý Petr ve Sk 15; 10. A dnes většina světa, tedy Evropa, Rusko, Latinská Amerika a Dálný východ kromě Filipín a Jižní Koree vnímá obřízku jako totálně barbarskou.

Katolická církev zavrhuje praxi obřízky od svých prvopočátků, jak je to líčeno ve Skutcích apoštolů. Při generální audienci papež Benedikt XVI. shrnul biblické důvody:

"Společně s Pavlem (Barnabáš) pak šel na takzvaný Jeruzalémský koncil, kde po důležitém posouzení apoštolové společně se staršími rozhodli, aby byla ukončena praxe obřízky jako znamení křesťanské identity. (Sk 15 ; 1 - 35). To oficiálně umožnilo církev z pohanů, církev bez obřízky."

Pavlovy dopisy, zejména Gal 2; 3 - 5 + 5; 1 - 12 + 6; 12 - 15 a též Sk 21 ; 21 jsou plné kritiky těch, kteří nařizují starou důkazní smluvní obřízku (milah) pro členy nového Božího Izraele, církve. Ačkoliv on psal opravdu s velkým předstihem před zavedením silně reduktivní operace periah ve Filipanům 3 ; 2 - 3 mohl tam pronášet prorocké varování o jejím příchodu, protože on používá slovo PERITOMAI - Řezání okolo v pejorativním smyslu: "Dávejte si pozor na ty psy, dávejte si pozor na špatné dělníky, na klamně obřezané! PERITOMAI"! Pak mluví o nové obřízce, obřízce srdce, která je pouze duchovního druhu, viz Římanům 2; 29 + 4; 9 - 12. Je tedy zřejmé, že fyzická obřízka  Timoteje ve Sk 16; 3 je u Pavla je pozoruhodná vyjímka, s čímž Timoteus  samozřejmě souhlasil, což však byl pouze starosmluvní akt milah na rozdíl od preventivní neterapeutické radikální operace periah prováděné na nesouhlasícím dítěti v pozdějších dobách.

(Autor článku tu nemá zdůvodnění, ve Skutcích se píše " s ohledem na ostatní Židy". Jde o to, že Timoteus měl židovskou matku, takže byl dle židovského práva Žid, měl však řeckého otce, který zabránil jeho obřezání v dětství. Tím, že Timoteus jako Žid nebyl obřezán budilo u ostatních Židů velké pohoršení, takže se s ním odmítali bavit. Proto udělal svatý Pavel tuto jedinou vyjímku. Proti jakékoliv obřízce bratří z pohanů však neúnavně zélótsky brojil. gin)

Tradiční katolická opozice proti obřízce jakéhokoliv druhu tedy i proti pouhé milah pokračovala i v dalších staletích. Mnozí církevní otcové jako například Justin Mučedník, Cyril, Jeroným, Jan Zlatoústý, Jan z Damašku, Augustin mluvili proti obřízce hlavně z náboženských důvodů. Ale někteří uváděli proti periah i ontologické důvody jako například Ambrož Milánský: "Příroda u člověka nevytvořila nic nedokonalého, a tak nemá nic být zbytečně odstraňováno." Jinými slovy, jestliže Bůh stvořil předkožku jako univerzální součást lidské genitální struktury u muže i ženy, tak to musí mít důležitý a velmi dobrý účel. ( Gn 1; 31 + Mdr 11; 24)

Podle generálního synodu ve Vídni (1311), nesmějí být křesťané lákáni k judaismu, ani nesmějí být obřezáváni z jakéhokoliv jiného důvodu. Během koncilu ve Florencii (1438 - 1445) podepsal papež Evžen IV bulu Cantate Domino (1442), kde varuje:

"Proto všichni, kdo po vyhlášení Evangelia bazírují na obřízce a zachovávání soboty, prohlašuje římská církev za cizí křesťanské víře a ti nemají šanci se podílet na věčné spáse, pokud se nevzpamatují z těchto chyb. Proto přikazujeme všem, kdo nosí slávu křesťanského jména, aby přestali s praktikováním obřízky v jakékoliv době, ať už před křtem nebo po křtu, protože by si tím mohli zničit svou věčnou spásu."

V tomto rozsáhlém autorativním zákazu obřízky obecně, o zmrzačující periah ani nemluvě, nejsou žádné vyjímky pro rodiče, kteří pošetile touží po kosmetickém nebo estetickém vylepšení svého syna, tedy že bude vypadat pěkněji nebo z jiného frivolního důvodu. Vzhledem ke značně rizikové a bolestivé operaci u novorozence ( krvácení infekce, částečného nebo úplného znetvoření a někdy dokonce i smrti). Nemají omluvu ani ti, kdož jsou pod tlakem quazisociálních norem a myslí si, že jejich syn musí být obřezán, protože je obřezán jejich otec nebo bratr nebo spolužáci. Ani osobní ani kulturní důvody nemohou ospravedlnit morálně pochybnou operaci zdravého chlapce aby ten byl oloupen o svou cenou část stvořenou Bohem, hlavně kvůli tomu, že se jedná o mrzký kšeft. (Dnes mají biotechnické firmy zázračné zisky ze zpracování předkožek získaných v nemocnicích,)

I kdyby byly potvrzeny statistiky odůvodňující profylaktické důvody ( všechny se ukázaly jako podvod) jako prevence rakoviny penisu, děložního čípku a AIDS, zůstaly by stejně platné etické důvody při poškozování zdravého orgánu jen z důvodu aby se někdy v budoucnosti předešlo možnému onemocnění. Buď by z toho chlapec měl domnělý prospěch nebo neměl . Pokud ne, a nabízí se pouze potenciální výhoda pro některou z hypotetických stran, jako třeba možnost snížení rizika přenosu rakoviny na budoucí manželku nebo pohlavních chorob na takzvané další "sexuální partnery", tak by chlapcovo tělo bylo bráno jako předmět užitku pro společnost a tak by byla jeho posvátná lidská důstojnost vážně znehodnocena. Ta operace je ze své podstaty znehodnocující. Ale i v případě, že by bylo závěrem, aby z toho měl osobní užitek, tak není kromě Boha nikdo, kdo by mohl dopředu vědět, jak to dopadne. Operace u dítěte bez jakéhokoliv lékařského zdůvodnění je naprosto zbytečná.

Je samozřejmé, že pokud jsou některé orgány vyříznuty pak je jakákoliv možnost takto lokalizovaného onemocnění vyloučena. Jenže taková logika by vedla k tomu, že by po světě každý běhal pouze s minimem orgánů. Princip  rutinní profylaktické operace, pokud by byl důkladně uplatňován by vyžadoval univerzální odstranění některých orgánů, které jsou mnohem více náchylnější k nemocem než předkožka.

Ohledně hygieny ( což je obsedantní pozůstatek viktoriánské éry) je pro dítě ve skutečnosti lepší, když má ochrannou předkožku, která plní svou funkci Ta totiž brání průniku nečistot do močové trubice. Pak by bylo lepší z úspory času odstranit uči, protože mají hodně záhybů. Ženy mají záhyby v pohlavních orgánech mnohem více spletitější a tedy mnohem více náročnější na čištění, než mají intaktní muži, Na západě by to však byla hrůza, kdyby někdo chtěl kvůli hygienickému pohodlí radil odřezávat části pohlavních orgánů dívkám a ženám. Je tady vytvářena dvojitá norma, kdy je mužská obřízka doporučována kvůli lepší hygieně a opravdu je to velmi drastický způsob použít zmrzačující operaci tam, kde lze jednoduše použít vodu a jemné mýdlo. Tato rada o hygienické "pohodlí" je pouze snaha jak vyděsit rodiče tak jako při zdiskreditizované diagnóze o vrozené  fimóze, která vychází z mylných dat, kdy má být  předkožka odlepena a stahovací. Pokud by byla dána možnost, tak normální člověk  by radši ztratil pár minut navíc mytím, než aby jako dítě přišel o část své sexuální anatomie.

  Navíc je neterapeutická dětská obřízka porušením zlatého pravidla, stěžejního principu morálky. Opravdu, kolik lidí si bude chtít nechat si uříznout část nějakého orgánu (tu nezáleží, že jde o ten nejintimnější) jejich těla bez lékařské nutnosti a jejich souhlasu.

  Nejnižší částí této linie je, že zatímco rodiče užívají velmi obezřetně právo k jejich výchově dětí, tedy kde žijí, do jaké školy chodí, co jedí, jakým se věnují zábavám a s kým se stýkají. Rodičovská práva však končí tam, kde by mělo dojít ke změně přirozené anatomie a fyziologie dítěte, jako by rodiče byli navrhovateli vlastností svých potomků, místo toho, aby přijímali dary, které jim Bůh poskytl ve svém milujícím vztahu. I když je toto méně těžká záležitost než je legalizace potratů, tak tato schválená možnost rutinního porušení těla jde proti nedotknutelnosti nedotknutelnosti práva miminka na jeho tělesnou integritu a to je velmi nespravedlivé a proto by to mělo být zakázáno.